Book of me V.

26. března 2008 v 17:06 | Lady_Ann |  Lady_Ann's story
další kapitolka :)
''Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!'' Kdo to otravuje takhle po ránu? Jenom v boxerkách dojdu otevřít. Za dveřmi se na mě s ohromným úsměvem ksyftí Sam.
''Oni ji vydali o tejden dřív,'' vyhrkne na mě.
''Koho? Co,'' občas sem fakt nechápavej! Hodil sem na ni pohled sem já idiot nebo ty?
''Ježíška...tu knihu, ty trubko!''

''Co? Proč?''
''Fotrovi se nechtělo na nic čekat a tak to vyslali do prodejen,'' oznámí mi jen tak.
''No tak to je super! Zase se něco dozvím jako poslední, proč ne. A mám chodit kanálama?''
''Proč bys měl? Kniha se prodává skvěle!''
''To je skvělý!''
''Tady máš, přečti si to,'' podá mi jeden výtisk mojí knihy.Si ze mě dělá srandu.
''Vždyť sem to napsal, tak snad vím co tam je, ne?''
''Radši si to přečti.....To už je hodin...už zase nestíhám...tak já letím. Pa,'' a byla pryč.
Ze země sem sebral nějaký černý kalhoty a tričko. V kuchyni sem si uvařil kávu a zasedl sem ke knížce.
*****
Nikdy sem si nemusel stěžovat na svůj život. Vždy sem věděl, že po špatným dnu můžou následova i ty skvělý, pro které stojí za to žít. Nikdy sem nepřemýšlel nad sebevraždou a ani k tomu nebyl důvod.
Dřív sem si myslel, že mám všechno, co takovej skoro dospělej muž může chtít. Měl sem krásnou přítelkyni, spoustu přátel a skvělou rodinu, se kterou sem si vždycky rozuměl. Teda až do té doby než sem se znova zamiloval... Na tom by nebylo nic tak divnýho, kdybych se nezamiloval do kluka, do sousedovic divnýho parchantu, jak mu s oblibou říkával jeho otec. Neměl ho moc rád, ale nikdy na něj nestáhl ruku na to ho až moc miloval, ale nikdy si to nechtěl připustit a ani by to nikomu nikdy nepřiznal. Ale to zase předbíhám událostem...

Bylo krásný letní den, slunce na nebi svítilo a já se s naší partou vyvaloval na koupališti. Nervozně sem vyhlížel Kate, svojí milovanou přítelkyni, která měla jako vždycky se svýma kámoškama dvaceti minutové spoždění. Už sem si za ten rok co spolu chodíme mohl zvyknout na to, že není bůhvíjak dochvilná. Pohledem sem pořád sledoval vstupní bránu na to naše jediný koupalko, který tady stálo. Kluci si nabalili nějaký barbíny a pomalu jeden po druhém odcházeli.
Z nudy sem začal dělat ksyfty na nějaký malý parchanty, co se koupali v dětským bazénku. V duchu sem na dával na Kate a dal si předsevzetí, že pokud nepřijde do dvaceti minut tak se tady na to vykašlu a vydám se domů. Už toho mám totiž dost, jednou sem na ni čekal dvě hodiny, abych si nakonec přečetl zprávu, že semnou na ten koncert nepojede. Byl sem na ni v tu chvíli tak naštvanej, že bych ji nejradši poslal k vodě. V tý době vypadala úplně jinak. Měla po pas dlouhé černé vlasy. K nalíčení jí stačili červené stíny a černá tužka, občas použila bílý make-up. Nosila oblečení ze sekáča. Ne jako teď, kdy ji nikdo neviděl v ničem jiném než značkových hadrech. Od tý doby, co si její matka před šesti měsci vzala nějakýho prachatýho boháče nenosila nic jiného. Jednou sem ji zaslechl jak se před kámoškama vytahuje, že má naprosto nový úžasný značkový pantofle.
Hodiny ukazovali něco po třetí a tak sem se sebral a vyrazil směrem domů. Klukům sem se vymluvil, že mi není moc dobře a vypadl odtamtud. Když sem byl už u brány, uviděl sem ji jak vystupuje z drahého sporťáku. Oběhla auto a toho namakanýho řidiče políbila. Skvělá příležitost jak se dozvědět, že vaše holka, se kterou chodíte víc jak rok nemá ani dost odvahy říct vám, že o vás nemá sebemenší zájem. Že radši bude dělat kurvu kapitánovi fotbalového mužstva, jehož iq dosahuje bodu zamrzlé tykve. No nic jinýho se od ní ani nedalo čekat. Zklamaně sem odešel směr domov. V srdci sem měl naprostý prázdno... Možná sem si měl dávat pozor. Z myšlenek mě vytrh až pískot brzd. Starší terení auto zastavilo pár centimetrů přede mnou. Chvíli jsem vyděšeně koukal na to auto a na řidiče. Ten kluk měl na očích černé brýle, které zakrývali ty jeho krásný oči.
''Si v pořádku?'' Zeptal se mě svým úžasným hlasem, když vystoupil.
''Asi jo... moc se omlouvám, já ti nechtěl takhle skočit pod kola... Kdyby si to neubrzdil mohlo být po mně...sem takovej debil... díky...''
''Nechceš radši hodit domů?''
''Jo díky...''
''Gerard,'' představil se a kouzelně se na mě usmál... co to zase kecám? Kouzelně? Já tady kecám z cesty...
''Frank. Bude ti vadit, když si zapálím?''
''Ne v pohodě.''
''Chceš taky?''
''Proč ne... díky.''
''Nemáš zač,'' podal sem mu zapalovač a potáh ze svý cigarety.
''Nad čím si to vlastně přemýšlel?''
''Nad svojí přítelkyní, teda teď už ex...''
''Aha...'' A pak už neřekl ani slovo. Pustil rádio a pobrukoval si nějakou písničku od The Cure.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Nancy | E-mail | Web | 26. března 2008 v 17:13 | Reagovat

je to uplna bomba boze rychle dalsi dil potrebuju vedet jak to bude dal

2 Pája Pája | 29. března 2008 v 11:54 | Reagovat

Heej! No tak! Jak dlouho nás chceš ještě nechat čekat? Jedem, jedem! xD

3 CuCumber CuCumber | Web | 29. března 2008 v 17:21 | Reagovat

nádhera!!! :D že to bude Gee,žejo?žejo? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama